Vlastenecká sdružená Obec Baráčníků

České baráčnictvo je vlastenecko-dobročinným, nepolitickým sdružením zaměřeným na udržování starých tradic a zvyků. Nejvyšším správním celkem je Veleobec sdružených Baráčníků se sídlem v Praze. Ta sdružuje a řídí činnost žup a obcí župy.

Jednací řeč je česká.

 Vlastenecká sdružená Obec Baráčníků

"VITORAZ"

Lomnice nad Lužnicí

O Baráčnících se často hovoří v čase minulém. Baráčníci v České republice nevymřeli a udržují své obce dodnes i když české baráčnictví překročilo v roce 2009  již 135 let své existence.

Lidé si často mylně vysvětlují pojem "Baráčník". Myslí si, že "Baráčníci" patřili mezi nejnuznější vrstvy obyvatel nebo majitele nuzných baráčků. Dodnes se lidé domnívají, že pokud by chtěli vstoupit do obce, musí být vlastníky nemovitosti. Nebylo a není tomu tak a chtěli bychom podat krátké vysvětlení, jak vznikl název "Baráčníci".

Baráčnické obce vznikly ze stolních společností, které se scházely v 70. letech 19. století. První taková stolní společnost byla založena v Kolíně roku 1874 a odtud byla tato myšlenka přenesena do Prahy, kde byly zakládány další společnosti. Postupně se pak šířila baráčnická myšlenka i na český venkov.

V Kolíně se tato společnost scházela v hostinci " u Šleitrů". Tomuto hostinci se říkalo "baráček" a odtud tedy vznikl název "Baráčníci". Proto jeden ze symbolů Baráčníků je "chaloupka". To proto, že někteří naši národní buditelé pocházeli z malých chaloupek a ve svých dílech vyznávají čistou upřímnou lásku ke svému národu a mateřskému jazyku. V dnešní době čítá členská základna českých "Baráčníků" okolo 9000 členů. Podle regulí českého baráčnictva je hlavním úkolem spolku prohlubovat lásku k vlasti, pěstovat staročeské obyčeje a zvyky, udržovat národní kroje a zakládat a udržovat zájmové taneční, pěvecké a divadelní soubory a šířit baráčnické ideje.

Spolek českých Baráčníků je Sdružením dobrovolným a nepolitickým. Za členy mohou být přijati chlapci a děvčata od 14 do 18 let do "Mladé chasy". Od 18 let za řádné členy obcí mohou být přijaty osoby bez rozdílu náboženského a politického přesvědčení mající trvalé bydliště v České republice.

Baráčnické obce jsou sdruženy ve 22 župách, po celé České republice. Ústředním orgánem je "Veleobec" sdružených obcí Baráčníků v Praze. Jihočeští Baráčníci se sdružují ve 4 župách: 6. župa je v Soběslavi, 8. župa v Českých Velenicích, 9. župa v Českých Budějovicích a 10. župa ve Vodňanech.

Lomnická obec byla založena 16. listopadu 1930 a prvním rychtářem byl soused Jan Kročák. Dnešním rychtářem obce je soused Jiří Titl. Scházíme se pravidelně každou třetí sobotu v měsíci na sousedských seděních a zúčastňujeme se spolu s ostatními spolky v Lomnici všech společenských akcí města. Pokud by měl někdo zájem o náš spolek, možno se obrátit na rychtáře souseda Titla nebo na syndičku (jednatelku) tetičku Boženu Hejlovou.

Kontakt: telefon 720 137 773

Zpracoval: vzdělavatel a místorychtář Obce

Heřman Hejl

Zvláštnosti pojmenování

Výbor místní obce baráčníků se označoval jako rychta a v jeho čele stál rychtář. Baráčnická rychta pak byl název pro spolkovou místnost, nebo budovu. Z těch je na veřejnosti nejznámější Všebaráčnická rychta v Praze na Malé Straně, v jejímž sále se pořádají koncerty i jiné akce.

Z našeho slovníku:

• rychtář             předseda
• syndik              jednatel
• panimaminka  stará se o kroje
• pantatínek       dbá o pořádek v obci
• berní                stará se o obecní peníze
• šafář                stará se o obecní majetek
• sezení             schůze
• švandymistr    zajišťuje zábavy a plesy
• dráb                obecní služebník
• ponocný          obecní služebník